Rozchod

Nezáleží na tom, kdy a za jakých životních okolností vás kdo opustil, po rozchodu jsou pocity zoufalství, strachu a viny zcela normální. Tyto negativní pocity  jsou stejné, i když rozloučení s partnerem způsobí smrt. Svět se v jeden okamžik změnil k nepoznání. Přestávají fungovat naše zažité strategie na zvládání stresu.

Čekají nás  následně rozchodové fáze, které se v různém čase a pořadí mění:

Předrozchodová fáze

Rozhodnutí partnera, který vás opustil se již určitý čas před samotným rozchodem v jeho mysli a chování formoval.

Hledal si důvod, argumenty a půdu pod nohama pro samotný rozhod. Stále ještě nevěděl, zda se rozejít.  Vzpomeňte si na poslední týdny, měsíce vašeho vztahu. Mohli jste dělat sebevíc, jen aby partner byl spokojenější, jen aby vztah byl komfortní, dělali jste první poslední i když jste vnitřně možná pociťovali, že se partner vzdaluje, že partner sice říká, že je vše v pořádku, ale jeho chování bylo spíše odtažité.  Čím víc se partner vzdaloval, tím víc jste se snažili  k partnerovi přiblížit.

Co s tím?

pokud ještě nic netušíte, respektive teď už můžete tušit, tak si se svým ještě současným partnerem přímo promluvíte, vyjasněte si váš vztah a jeho budoucnost. Kde se váš vztah nachází, jak se v něm cítíte vy a jak se cítí váš partner. V ideálním případě zajít s partnerem na párovou terapii. Pokud vztah ještě nepřekročil pomyslnou „linii smrti“ můžete vztah ještě zachránit.  Pokud partner, který má záměr odejít, vám sdělí, že je vše v pohodě, že se nic neděje a přesto je už jednou nohou jinde, není to vaše vina, je to jen nezralost vašeho partnera. Není zde důvod si to brát osobně a jednou možná poděkujete, že  partner odešel.

Oznámení rozchodu

Je konec, rozcházím se s tebou. Svět se v jeden okamžik změnil k nepoznání. Pokud Váš partner dokázal odejít bez toho, aby vás přímo obviňoval a moc vysvětloval, budete na tom o něco líp, než ti druzí, kdy udeřila „hodina pravdy“, kdy si vyslechnete, čím vším za rozchod vlastně  můžete vy. Jak jste nemožný, nespolehlivý, úplně k ničemu…..

Co s tím?

Je to šok, pokud udržíte emoce na uzdě a dokážete si zachovat tvář, poděkujte svému partneru za vše a odejděte. Je to těžké, ale rozchod je konec. „Pec nám spadla“ ale nikdo z těch trosek, sutě a rozbitých věcí už novou „pec“ nepostaví. Je to tak. Pokud přijde nekontrolovaný nával emocí, je to také v pořádku. Zde nastupuje  krizová intervence k překonání prvního rozchodového šoku. Kontaktuje linku bezpečí, terapeuta či jen někoho blízkého.

Odmítání reality

Tato fáze se vyznačuje  popíráním a ignorováním definitivního rozloučení. Začínáte hrát hru, „dej mi ještě šanci“  „polepším se“  „udělám pro tebe první poslední“  chováte se mile, snažíte se být obzvlášť atraktivní. Odmítáte říct přátelům a blízkým, že se s vámi partner rozešel. Žijete v naději, že je všechno jen zlý sen. Naděje střídá zoufalství někdy i zlost na partnera a zlost na sebe samého. Máte neustále nutkání kontaktovat partnera, e-mailem, telefonem, sledujete jeho sociální sítě, posíláte mu vzkazy, chodíte na místa , kde se on/ona vyskytuje, nemůžete ho dostat z hlavy.

Co s tím?

Nekontaktujte ho, neberte mu telefony, neškemrejte, neměňte se kvůli němu, nesledujte ho, neptejte se, co dělá, zda někoho má, vypnete si přístup na jeho sociální sítě.  Zlost si uvolněte bezpečným způsobem, hlavně ne fyzicky na něj. Uvědomte si, že na druhé straně je lidská bytost, která se s rozchodem také musí popasovat, není to lehké, jak pro vás, tak pro toho, kdo vás opustil. Každý z partnerů, má právo vztah opustit, váš partner tuto možnost využil.
Kontaktujte svého terapeuta, buďte s přáteli, s rodinou, mezi lidmi.

Vynořující  se pocity 

Vyznačuje se prudkými výkyvy nálad a ztrátou orientace. Nějak se nepoznáváme. Zoufalství, bezmoc, beznaděj, nevidíte absolutně žádnou možnost být šťastný. V myšlenkách se neustále vracíte k těm hezkým vzpomínkám na partnera. Kladete si za vinu ukončené partnerství, spekulujete stále dokola, co jsem mohl udělat líp pro vztah, aby neskončil. Neustálé vynořující pocity pochybnosti o sobě samým. Pocity úzkosti, zoufalství, nenávisti, vzteku, obviňování, strach že to sami už nezvládnete, nastupuje pocit velké osamělosti, silné tělesné reakce.

Co s tím?

To může být i téma na jednu tlustou knihu,  ale mám pro vás až moc jednoduchou radu, uznejte své přicházející pocity, prociťte je, oni jednou odejdou, bude líp. Nejdůležitější je nepřebíjet emoční bolest alkoholem či drogou, nebo skočit s někým do postele či do nového vztahu. Zapomeňte také na plané naděje, že se vrátí. V této fázi je to jen hra vaší mysli, aby vás to tolik nebolelo. Nevrátí se a bolest přebolí.
Přijďte raději na terapii, uleví se vám.

Nová orientace

Odpoutání se od svých myšlenek na svého ex. Již netrénujete svou hlavu myšlenkami na ex, občas jo, ale dokážete se tomu i zasmát, že fakt už ne.
Pokud již své frustrace, neúspěchy a všechny ty negativa svého života nesvádíte na svého ex, máte vyhráno. 

Postupně už víte, že váš vztah nefungoval, že vám ve vztahu stejně nebylo dobře Víte, že máte nový život před sebou obohacený zkušenostmi z ukončeného vztahu. Víte, co v novém vztahu chcete a co nechcete. Začínáte se orientovat směrem ku předu, minulost necháváte minulostí.

Začínáte žít svůj život s láskou k sobě, s novými koníčky, lidmi ..
Každý rozchod a ztráta je bolestivá, pokud aktuálně prožíváte svůj rozchod  a opuštění kdy v životě tápete, rád Vás provedu až do zdárného konce.